Doporučení č. R (2000) 4 Výboru ministrů členských států
o vzdělávání romských/cikánských dětí v Evropě

(Přijaté Výborem ministrů dne 3. února 2000 na 696. zasedání Výboru delegátů ministrů)

Výbor ministrů, ve smyslu článku 15.b Statutu Rady Evropy,

bera v úvahu, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi svými členy a že tento cíl může být splněn zejména prostřednictvím společných aktivit v oblasti vzdělávání;

uznávaje naléhavou potřebu vybudovat nové základy budoucích vzdělávacích politik vzhledem k romským/cikánským obyvatelům Evropy, zejména s ohledem na vysoký podíl negramotnosti nebo poloviční gramotnosti mezi nimi, vysoký počet odchodů žáků ze škol, malé procento žáků, kteří dokončí základní vzdělání, a přetrvávání jevů jako nízká školní docházka;

konstatuje, že problémy, kterým Romové/Cikáni čelí v oblasti vzdělávání, jsou velkou měrou výsledkem dlouhodobé vzdělávací politiky minulosti, která vedla buď k asimilaci nebo segregaci romských/cikánských dětí ve škole, na základě jejich „sociálního a kulturního handicapu“;

bera v úvahu, že znevýhodněné postavení Romů/Cikánů v evropských společnostech nemůže být překonáno, dokud nebude zaručena rovnost příležitostí romských/cikánských dětí v oblasti vzdělávání;

bera v úvahu, že vzdělávání romských/cikánských dětí by mělo být prioritou státní politiky uplatňované vzhledem Romům/Cikánům;

vědom si toho, že politiky, jejichž snahou je řešení problémů Romů/Cikánů na poli vzdělávání, by měly být komplexní a opírat se o uznání skutečnosti, že problematika vzdělávání romských/cikánských dětí je spojena s řadou dalších faktorů a předpokladů, zejména ekonomických, sociálních a kulturních aspektů, a s bojem proti rasismu a diskriminaci;

vědom si toho, že vzdělávací politiky uplatňované vzhledem k romským/cikánským dětem by měly být podpořeny aktivním vzděláváním dospělých a politikou odborného vzdělávání;

bera v úvahu, že jako existuje dokument týkající se vzdělávání romských/cikánských dětí platný pro členské státy Evropské unie (Rezoluce Rady a Zasedání ministrů školství v rámci Rady ze dne 22. května 1989, 89/C 153/02 o zajištění školní docházky romských dětí a dětí rodičů, kteří žijí v migrujících komunitách), je nezbytně nutné přijmout dokument, který by platil i pro všechny členské státy Rady Evropy;

vědom si Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních a menšinových jazyků;

vědom si Doporučení č. 563 (1969) a 1203 (1993) Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která zmiňují vzdělávací potřeby Romů/Cikánů v Evropě;

vědom si Rezolucí č. 125 (1981), 16 (1995) a 249 (1993) a Doporučení č. 11 (1995) Kongresu místních a územních orgánů Evropy o situaci Romů/Cikánů v Evropě;

vědom si Doporučení obecné politiky č. 3 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti přijaté pod názvem „Boj proti rasismu a diskriminaci ve vztahu k Romům / Cikánům v Evropě“;

vědom si činnosti Rady pro kulturní spolupráci (CDCC) v rámci plnění Rezoluce č. 125 (1981) a zejména zveřejnění zprávy „Cikáni a migrující komunity“ (1985), revidované v roce 1994 („Romové, Cikáni, migrující komunity“, nakladatelství Rady Evropy);

vítaje memorandum připravené Výborem expertů pro romskou/cikánskou komunitu nazvané „Kniha o vzdělávací politice vzhledem k romským dětem: Strategické prvky vzdělávací politiky vzhledem k romským dětem v Evropě“ (MG-S-ROM (97) 11),

doporučuje, aby se vlády členských států při realizaci své vzdělávací politiky:

- řídily zásadami stanovenými v příloze tohoto doporučení;

- obvyklým postupem uvědomily o tomto doporučení příslušné orgány veřejné moci ve svých zemích.

Příloha k Doporučení č. R (2000) 4

Zásady vzdělávací politiky

vzhledem k romským/cikánským dětem v Evropě

1. Struktura a systém

1. Vzdělávací politika vzhledem k romským/cikánským dětem by měla být spojena s adekvátními prostředky a nezbytnými flexibilními strukturami, které by reflektovaly rozmanitost romské/cikánské populace v Evropě, a které by braly ohled na existenci skupin Romů/Cikánů s kočovným nebo polokočovným životním stylem. Z tohoto hlediska by se pomoc dala předpokládat v distančním vzdělávání založeném na nových komunikačních technologií.
2. Důraz by měl být kladen na potřebu lépe koordinovat mezinárodní, národní, regionální a místní úrovně s cílem vyhnout se tříštění sil a úsilí a podporovat synergie.
3. Proto by ministerstva školství členských států měla být k otázce vzdělávání romských/cikánských dětí zvláště citlivá.
4. K zajištění přístupu romských/cikánských dětí do škol je nezbytný dobře rozvinutý systém předškolní výchovy, který bude přístupný i těmto dětem.
5. Náležitá pozornost by měla být věnována také potřebě zajistit lepší komunikaci s rodiči, s případným využitím prostředníků z romské/cikánské komunity, což by následně mohlo vést ke specifickým pracovním příležitostem. Rodičům by se mělo dostat specifických informací a rad o potřebě vzdělání a o podpůrných mechanismech, které mohou obce nabídnout rodinám. Musí existovat vzájemné porozumění mezi rodiči a školami. Vyloučení rodičů a nedostatek znalostí a vzdělání (či dokonce negramotnost) brání dětem ve využívání vzdělávacího systému.
6. Měly by být založeny vhodné podpůrné struktury, které by romským/cikánským dětem umožnily využívat rovné příležitosti ve školách, především prostřednictvím tzv. pozitivní akce.
7. Členské státy se vyzývají, aby  poskytly nezbytné prostředky k realizaci výše uvedených politik a opatření, která by pomohla překlenout propast mezi romskými/cikánskými žáky a žáky většinové společnosti.

II. Učební osnovy a učební materiál

8. Vzdělávací politiky vzhledem k romským/cikánským dětem by měly být realizovány v rámci širších interkulturních politik a brát v úvahu specifické rysy romské kultury a znevýhodněné postavení mnohých Romů/Cikánů v členských státech.
9. Učební osnovy jako celek a učební materiál by proto měly zohledňovat kulturní identitu romských/cikánských dětí. Do učebních materiálů by měla být zavedena tematika romské historie a kultury, aby tak odrážely kulturní identitu romských/cikánských dětí. Měla by být podporována účast zástupců romské/cikánské komunity na přípravě učebních materiálů, které pojednávají o historii, kultuře a jazyce Romů/Cikánů.
10. Členské státy by však měly zajistit, aby toto nemělo za následek  zavedení samostatných učebních osnov, což by následně mohlo vést k založení oddělených tříd.
11. Členské státy by také měly podporovat vývoj učebních materiálů, které budou založené na pozitivních zkušenostech a postupech a které tak budou pomáhat učitelům při jejich každodenní práci s romskými/cikánskými žáky.
12. V zemích, kde je používán romský jazyk, by měla být romským/cikánským dětem poskytnuta možnost výuky v mateřském jazyce.

III. Výběr a příprava učitelů

13. Je důležité, aby budoucí učitelé získali specifické znalosti a dovednosti a absolvovali speciální přípravu, která by jim umožnila lépe porozumět svým romským/cikánským žákům. Vzdělávání romských/cikánských žáků by však mělo zůstat nedílnou součástí všeobecného vzdělávacího systému.
14. Romská/cikánská komunita by se měla na tvorbě takových učebních osnov podílet a dále by se měla přímo podílet na poskytování informací budoucím učitelům.
15. Podporováno by také mělo být školení a nábor učitelů z romské/cikánské komunity.

IV. Průzkum, shromažďování informací a hodnocení

16. Členské státy by měly podporovat inovativní výzkum/malé projekty, které by pomohly najít přímé odpovědi na místní potřeby. Výsledky těchto projektů by měly být dále šířeny.
17. Výsledky vzdělávací politiky vzhledem k romským/cikánským žákům by měly být pečlivě monitorovány. Všichni účastníci zapojení do vzdělávání romských/cikánských dětí (školské úřady, učitelé, rodiče, nevládní organizace) by měly být vyzváni, aby se zapojili do monitorovacího procesu.
18. Hodnocení výsledků vzdělávací politiky vzhledem k romským/cikánským dětem by mělo brát ohled na mnoho kritérií, včetně osobnostního a sociálního vývoje, a nemělo by být omezeno na odhady školní docházky a podílu žáků s nedokončeným vzděláním.

V. Konzultace a koordinace

19. Každý stát by měl podporovat zapojení všech zúčastněných stran (ministerstvo školství, školské úřady, romské rodiny a organizace) do přípravy, realizace a monitorování vzdělávací politiky vzhledem k Romům/Cikánům.
20. Využiti by měli být i prostředníci z romské komunity, zejména za účelem zjednodušení komunikace mezi Romy/Cikány, většinovou společností a školami a vyvarování se konfliktů ve škole; toto by se mělo vztahovat na všechny úrovně vzdělávání.
21. Ministerstva školství by měla v rámci opatření ke zvýšení informovanosti a povědomí, zmiňovaných v bodě I., odstavci 3, usnadnit koordinaci úsilí všech zúčastněných stran a povolit tok informací mezi institucemi různých úrovní na poli vzdělávání.
22. Členské státy by dále měly podporovat výměnu zkušeností a správných postupů.

Překlad pořízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
Translation made by the Ministry of Education, Youth and Sport of the Czech Republic